Digitální stres – nový fenomén dneška

Informační technologie nám v mnohém usnadňují život, vnesly však do našich životů i nové výzvy. Jak známo, děti nejvíce rozvíjejí svoji kreativitu, když zažívají nudu. Ta jim umožňuje poznávat sebe sama, hledat nové nápady a životní cesty. Ale co my dospělí?

Co je digitální stres

My už nemáme moc příležitostí zažít nudu a bohužel ani příliš možností se zastavit a mít prostor přemýšlet, zda žijeme tak, jak žít chceme. Do našich životů se díky všudypřítomným informačním technologiím vplížil zcela nový fenomén a to je digitální stres. Neustálá online dostupnost, emaily chodící 24 hodin denně, sociální sítě a další jevy virtuálního světa kladou na člověka obrovské nároky.

Technologie ochotně zaplní každou volnou vteřinu našeho života. Když už bychom měli prostor se zastavit a přemýšlet, tak automaticky saháme po mobilu a ono se v něm vždy něco zajímavého najde. Ať už zpráva, nový příspěvek na facebooku nebo si jen přečteme nové zprávy. Pasivně tak přijímáme podněty, které se nám automaticky nabízejí. Tak nás odvádějí od sebe samých, uměle zaplaší pochybnosti, berou nám možnost se zamyslet nad tím, co děláme a proč a ztěžují nám najít smysl naší práce. To z dlouhodobého hlediska v lepším případě vede k vnitřní prázdnotě a pracovnímu vyhoření. V horším případě pak k somatickým i duševním onemocněním.

Digitální stres v práci aneb jak firmy přicházejí o statisíce

Technologiemi jsme obklopeni neustále, v práci i v soukromém životě. Díky smartphonům již ze strany zaměstnavatele nelze přístup na internet a sociální sítě regulovat. Lidé tak v pracovní době nakupují, přispívají na sociální sítě, prostřednictvím messagingu komunikují se svými přáteli, hrají hry či čtou zprávy na internetu. Zaměstnanci tak budí dojem, že pracují, ale ve skutečnosti se věnují osobním záležitostem v online světě. Tomu se odborně říká cyberslacking, jedná se o formu prokrastinace  (tedy tendence odkládat plnění povinností a úkolů na pozdější dobu), která se objevila s širokým používáním technologií v práci. Dle průzkumů se zaměstnanci až 1,5 hodiny denně v pracovní době věnují osobním záležitostem v online světě. To je 20% pracovní doby! Firmy díky takto neefektivní práci přicházejí o nemalé finanční prostředky.  Je dokázáno, že až 40% zaměstnanců se po odepsání na email nevrátí ke svému původnímu úkolu.

Díky možnostem být neustále online, mnozí zaměstnanci nemají prostor ve svém volném čase, víkendech nebo dovolené vypnout. Emaily od kolegů a nadřízených se nám stahují do našich smarphonů a ono to svým způsobem „láká“ se podívat, kdo mi co píše. A zaměstnanec tak vlastně pracuje pořád. O víkendech, o dovolené, která má být takzvaně na zotavenou, večer, když jde spát, ráno, když vstává – co kdyby náhodou někdo v noci něco napsal (a on mnohdy někdo napíše!). Je dokázáno, že až 49% lidí kontroluje svůj telefon alespoň jednou i během noci!

Jak se na digitální stres firmy připravují

Na tuto problematiku začínají myslet už i zákony. Podle připravované novely zákoníku práce budou totiž zaměstnavatelé povinni vytvářet zaměstnancům pracovní podmínky, které umožňují bezpečný výkon práce a eliminují riziko násilí, obtěžování a stresu spojeného s prací. A právě internet a IT přispívají k nadměrnému stresu, přetížení organismu a únavě zaměstnance. Mají tak dopad na jeho produktivitu práce, nemožnost seberealizace, problémy se zpětnou vazbou a prezentací výsledků své práce.

Firmy už dávno vědí, že fyzické zdraví zaměstnanců a work-life balance, tedy rovnováha mezi soukromým a pracovním životem, jsou pro jejich zaměstnance klíčové. Proto mnoho firem umožňuje práci z domova nebo nabízí různé programy a dny zdraví. Všichni už dávno víme, že máme cvičit a jíst zdravě, ale málokdo si uvědomuje, jak velkým rizikem pro náš spokojený život, ať už pracovní nebo soukromý, je již zmiňovaný digitální stres.

Jen vyrovnaný člověk dokáže být spokojený, mít osobní vizi, vnitřní motivaci a dlouhodobě pracovat s chutí a kreativitou.