Na multitasking panují kontroverzní názory. Jedni říkají, že zabíjí efektivitu, druzí, že šetří čas. Podle výzkumů průměrný člověk přeruší práci každých 11 minut – odpovídá na zvonící telefon, blikající zprávu či nově příchozí email.
Je se standardem, že lidé při práci poslouchají hudbu, utíkají k surfování na webu, na ploše počítače mají otevřených několik různých oken, pracovní a soukromý emailový účet, několik dokumentů, do toho ladí kalendář. Ti, kteří pracují doma, mají navíc puštěnou televizi nebo rádio. Studenti při psaní domácího úkolu kromě puštěné hudby z iTunes, sledují video na YouTube a lajkují fotky na Instagramu. Tento online multitasking znamená pro náš mozek ohromný výdej energie a jednoznačně přispívá prožitku digitálního stresu.
Pokaždé, když měníme rozpracované úkoly, měníme tím i prioritu a mozek se musí znovu a znovu zaměřovat na nový úkol. To je časově náročné a snižuje to naší produktivitu. Jedním z důvodů je tzv. zbytková pozornost, protože právě ta pracuje, když se soustředíme na několik věcí současně. Když přejdeme od jednoho úkolu k druhému, malý zbytek naší pozornosti je stále ještě zaměřený úkol předchozí. Každé další přepnutí zabírá víc pozornosti, takže prodlevy mezi jedním a druhým jsou stále delší.
Pokud máte k multitaskingu tendenci, rozhodně to není zvyk, který byste měli posilovat. Je zřejmé, že vás zpomaluje a snižuje kvalitu vaší práce. Jen přibližně dvě procenta lidí mají to „štěstí“, že mohou být označování jako supertaskeři, tzn. jako jedinci schopní oddělit a zároveň provést jakékoliv rozdílné činnosti najednou tak, že jejich pozornost při tom vůbec neutrpí.
Většina z nás pokaždé, když dělá hodně věcí najednou, zhoršuje nejen svůj okamžitý výkon. Zároveň si budujete zvyk, který nám v budoucnu může způsobit nejeden problém.
Každá naše aktivita zanechává v mozku stopu, která ovlivňuje jeho další fungování. Čím častěji tu kterou aktivitu opakujeme, tím hlouběji se nám vrývá do paměti a stává se naším zvykem. To platí i pro multitasking.
Provádíme-li několik aktivit najednou, zpracováváme je povrchně. Postupem času už to ani jinak neumíme – mělké zpracování se stalo naším zvykem. Zároveň se zhorší naše schopnost rozlišit důležité od méně důležitého. Lidé holdující multitaskingu, tzv. Multitaskeři, hůře ignorují rozptylující (nedůležité) vnější podněty. Díky tomu jsou méně efektivní při potlačování irelevantních úkolů.
Multitasking neprospívá ani naší paměti. Tím, že informace zpracováváme povrchně a plně se na ně nesoustředíme, nedáváme mozku šanci, aby aktivoval paměťové okruhy a vytvořil paměťové stopy. Naše paměťové schopnosti zakrňují, což může být z dlouhodobého hlediska riziko pro rozvoj např. demence.
Přijďte si poslechnout více. Na přednášce 24/7 – jak dlouho to ještě vydržíme Vás naučíme, jak díky novému pohledu na multitasking pracovat efektivněji.