11. 11. 2017 Minikonference: Výchova dětí v době IT

Vystudoval Pražskou vysokou školu psychosociálních studií. Je absolventem výcviku v komunitní a skupinové psychoterapii, aktuálně s vlastní supervidovanou praxí. Zabývá se mj. tématy psychosociálního kontextu užívání ICT, technologické redukce reality, prevencí a následnou péčí u technologicky podmíněných sociálně patologických jevů.  Pracuje pro neziskové organizace a občanská sdružení, podniká mj. v oblasti informačních technologií. Je členem nadační rady Nadace Tábor a členem kolegia Akademie sociálního umění TABOR.

Abstrakt: Psychosociální vývoj dítěte a jeho dospívání ve světě informačních a komunikačních technologií. Východiska pro zdravý rozvoj paměti, myšlení v souvislostech, kreativity, sociálních dovedností, vůle a svobodné individuality.

Absolvent studia Optiky a optometrie na 2. Lékařské fakultě UK v Praze. Více jak dvacet let praxe v oboru optometrie, optika a aplikace kontaktních čoček. Aktuálně zaměstnaný jako Porfessional services manager pro společnost CooperVision, jednoho z předních výrobců měkkých kontaktních čoček.

Abstrakt: Současné změny životního stylu, překotně ovládaného rychlým technologickým rozvojem, mají významný dopad na mnoho oblastí našeho zdraví a pohody. Jednou z významně zatěžovaných částí našeho těla je zrak. A protože se tento trend nevyhýbá ani dětem v době jejich vývoje a zrání, potkáváme se s řadou nových fenoménů. Prudký nárůst krátkozrakosti v generaci současných dětí je možná jedním z těch varovných prstů. V některých technologicky rozvinutých asijských zemích je bohužel smutnou realitou pohled do školní třídy dvanáctiletých dětí, kde pouze jeden žák z třiceti nepotřebuje brýlovou korekci. Nárůst počtu krátkozrakých dětí ale dnes reportují i evropské země, jako je Velká Británie nebo Francie. Druhým často zmiňovaným faktem je téma digitální zrakové únavy. Sice se zdá, že většina obtíží v tomto případě má reverzibilní charakter, ale celá tato oblast je natolik nová, že jistotu zcela jistě nemáme. Co tedy můžeme dělat, abychom zbytečně nepodporovali tento trend? Zkusíme Vám ukázat pár celkem vhodných nápadů.

Je student vysoké školy a mladý začínající autor, jehož generaci zastihnul počítačový boom, následkem kterého se mnozí mladí lidé stali závislými na IT. Denis si uvědomil, že je také on jedním z nich. Rozhodnul se pátrat po příčinách vzniku příběhu a následcích závislosti na IT. Na toto pátraní využil sám sebe. V současnosti studuje ve 3. ročníku na filozofické fakultě Katolické univerzity v Ružomberku obor politologie.

Abstrakt: Příspěvek prezentuje dětství a rané mládí Denise Ďurici. Autor hovoří o prvních setkáních s technikou až po vybudování závislosti.  Příspěvek ukazuje okolnosti závislosti, její důsledky a pocity, které člověka závislého na technologiích trápí. Zároveň hovoří o složitosti léčby a prevence závislosti a na veřejné mínění, které v dnešní informační době o tématu závislosti na technologiích  panuje.

Česká kulturoložka a právnička. Po ukončení Právnické fakulty UK v Praze a před následným studiem na Katedře teorie kultury pobývala osm let v zahraničí, ve Francii, Švýcarsku a v Číně. Zaměřuje se na interdisciplinární studium spirituality. Ve svých přednáškách, a textech představuje spiritualitu jako důležitou dimenzi lidské psychiky a celkového řádu věcí v kontextu současné globální krize. Pozornost věnuje zejména novým teoriím poznání plynoucích z objevů v přírodních vědách. Dlouhodobě se také zabývá individuačním procesem a snovou symbolikou. V rámci uvedených témat se věnuje i poradenství. V roce 2016 vydala první knihu Kapitoly k nenáboženské spiritualitě.

Abstrakt: Rozšíření médií a rozvoj nových technologií změnilo radikálně a nevratně utváření našeho světa. IT ovlivňují samotný základ bytí člověka ve světě, tedy způsoby lidského myšlení, cítění, jednání, hodnocení a posuzování věcí. Tato báze byla odnepaměti postavena na antropologické přirozenosti člověka, na smyslovém vnímání, na kontaktu člověka s přírodou, a také na společně sdílených mýtech, které byly vždy živoucí inspirací a zároveň pokladnicí zkušeností lidského ducha. Ve společnosti bylo možné vycházet z obdobného zpracování dojmů, představ, obrazů. Virtuální svět přináší multiplicitu světů, ale s ním i hodnot a pravd, které jsou vnímány relativně stejně. Nově orientují člověka a zejména děti vystavují nástrahám iluzí, simulaci reality a svádění v mnoha dalších rovinách. U mladých lidí, kteří virtuálnímu světu propadnou, dochází ke generačnímu odtržení, žijí v realitě, jíž jejich rodiče často neumí porozumět ani ji nějak smysluplně uchopit a už vůbec ne kontrolovat. Současný svět si bez roviny sociálního života nových technologií nemůžeme představit.

Vystudoval na FFUK obor pedagogika a následně učitelství pedagogiky na FFUK. Působí v sociálních službách pracující s neorganizovanou mládeží, převážně z romského etnika v Táboře, frekventant systemicky zaměřeného psychoterapeutického výcviku a věnuje se vzdělávání dětí i dospělých.  Dva roky se věnoval přímé práci s lidmi s drogovou závislostí. Sedm let působil jako lektor primární prevence na základních a středních školách. Je lektorem Akademie sociálního umění Tabor v Praze. V posledních letech se věnuje rovněž nelátkovým závislostem a problematice vlivu informačních a komunikačních technologií se specializací na děti na základních školách a jejich rodiče.    

Abstrakt: Závislosti, krize dospívání a krize mužství v kontextu s informačními technologiemi a možnosti prevence?

Působí na Katedře psychologie FF UP a v soukromé psychologické poradně v Olomouci. Zabývá se oblastem kyberpsychologie (především tématy kyberšikany, využití virtuální reality ve výzkumu a praxi, on-line závislostí) a sociální psychologie. V letech 2008-2010 působil jako terénní primární preventista sociálně patologických jevů v Praze. V Olomouci v období 2010-12 pracoval jako školní psycholog. Již osm let spolupracuje s P-centrem o.s. Olomouc. Od roku 2010 působil jako člen psychologické poradny katedry psychologie. 

Abstrakt: Cílem příspěvku je účastníky informovat o současných podobách kyberšikany. Informace budou opřeny jak o aktuální vědecké poznatky, tak praktické postupy, které se jeví s pohledu prevence jako účinné. I přes závažnost tématu bude kladen důraz na skutečná fakta, tak aby nedocházelo k posílení kolujících nepravdivých informací o tomto fenoménu. Zdůrazněna bude možnost spolupráce zúčastněných stran (škola, pedagog, rodič, dítě).

Studovala obor Psychologie a Filozofické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci. Po absolvování nastoupila jako školní psycholog na Základní školu Schulzovy sady Dvůr Králové nad Labem, kde pracuje dosud. Poskytuje poradenství dětem, rodičům i pedagogům, pracuje s třídními kolektivy a celým systémem školy. 

Abstrakt: Příspěvek ukazuje riziková místa při používání Facebooku dětmi na základní škole. Popisuje pozorované dopady problémů spojených se sociálními sítěmi na prožívání dětí, ale také na fungování a vztahy třídních kolektivů. Zmiňuje strategie řešení na konkrétní ZŠ a možnosti prevence ze strany školy i rodičů. Vychází z praktických zkušeností školního psychologa s touto problematikou.