Děti se stále častěji setkávají s kyberšikanou a kyberagresí, tj. agresivním a poškozujícím chováním v kyberprostoru. Jsou vystavované obrovskému množství reklamy, manipulací a nepravdivých informací, jež kladou velké nároky na jejich kritické myšlení. Díky aktivitám na internetu velmi často multitaskují, tzn., že dělají více činností najednou, aniž by se dokázaly hluboce soustředit na jeden úkol. Novými hrdiny jsou jejich oblíbení youtubeři, kteří k nim promlouvají jako přátelé skrze obrazovky smartphonů. Sociální sítě mají vliv na jejich postoj k sobě i k druhým. To všechno dělá nám rodičům vrásky na čele. Stále častěji slyšíme otázku – jak děti proti nástrahám online světa chránit? A je to vůbec možné?
Nejčastěji děti na internetu sledují YouTube, hrají online hry nebo jsou na sociálních sítích. Těmi nejoblíbenějšími jsou momentálně Snapchat nebo Instagram, zájem o slavný Facebook začíná upadat. Děti dokáží strávit před obrazovkami svých zařízení hodiny. A rodiče přirozeně napadá otázka, jestli nejsou závislé.
Závislost na virtuálních drogách, tzv. netolismus, není oficiálně uznaná diagnóza, nicméně psychologové si její existence začínají všímat stále častěji. Poznat závislost na internetu ale není vůbec snadné. Zejména proto, že si nevystačíme s prostým počtem hodin, které dítě tráví online. Každé dítě je jiné, má jiné dispozice a jinou odolnost. Jedno dítě může trávit online dvě hodiny denně a potíže nemá, jiné už hodina denně může poznamenat. Jak tedy můžeme závislost rozpoznat? Online závislost má celou řadu znaků, a teprve ve chvíli, kdy se jich vyskytne více najednou a po delší dobu, můžeme mít obavu, že jsou děti nebo my sami na cestě k závislosti. Zkuste si odpovědět na následující otázky a orientačně zjistit, jak na tom vaše děti i vy jste.
- Sahá po telefonu ihned po probuzení?
- Když mu zakážete mobil, všímáte si, že je nesvůj/nesvá a nervózní?
- Má sám od sebe potřebu přestat trávit tolik času hraním své oblíbené hry a nejde mu to?
- Už se snažil omezit čas online a nešlo mu to?
- Je surfování na internetu to jediné, co mu dokáže za celý den spravit náladu?
- Tráví před obrazovkou postupně více a více hodin, aby se cítil/a dobře?
Závislost jako taková se dotkne velmi malého procenta dětí (asi jen 2%). Neznamená to však, že bychom měli nad časem, který naše děti tráví online, mávnout rukou. Mohou totiž bez dospělého po svém boku, který by jim „virtuální drogy“ dávkoval s mírou, velmi snadno sklouznout k jejich nadměrnému používání. Dopady častého pobývání před obrazovkou mohou být poměrně závažné – potíže s navazováním kamarádských a později partnerských vztahů, malá chuť a vůle něčeho v reálném životě dosáhnout, strach, že nejsem dost dobrý, pocity prázdnoty, úzkosti až deprese. K tomu přidejme nadváhu a obezitu, malou obratnost, nedostatek pohybu nebo krátkozrakost.
Děti jsou v kontaktu s online světem velmi zranitelné, samy nedokáží odhadnout, co je pro ně dobré a co škodlivé. Virtuální svět je naplněný okamžitým potěšením, nekonečnou zábavou nebo pochvalou v podobě „lajků“ či postupu na další level. Vedle tohoto naprogramovaného světa se jim může zdát skutečný život nudný. Děti proto potřebují Vás, rozumné a chytré rodiče, kteří jim pomohou online vody bezpečně proplout a naučí je mít technologie pod kontrolou.
Autor: Zuzana Pavelcová
Článek byl publikován v měsíčníku S dětmi v Praze ve vydání prosinec-leden 2018/2019.