V úterý 2. 4. 2019 vyšel v rubrice Akademie rozhovor se Zuzanou Pavelcovou o dopadech digitálních technologií na psychiku dětí a teenagerů. Dostali jsme svolení celý rozhovor zveřejnit.
O vzrůstajících problémech plynoucích z nadměrného a nezodpovědného používání digitálních technologií se v poslední době mluví čím dál častěji. Psy- choložka Zuzana Pavelcová se této problematice rozhodla věno- vat do hloubky. V roce 2016 spoluzaložila psychologicko-poradenský institut Re:Life, kde teenagerům i dospělým radí, jak si k online světu najít zdravý vztah. Vyjma individuálních psychoterapeutických sezení společně s kolegyní, psycholožkou Lucií Essenzou, pořádají semináře pro školy a veřejnost či programy pro děti jako Buď chytřejší než tvůj smartphone! či kurz Odpoj se, ať můžeš žít!
LN: Kdo a proč za vámi do Re:Lifu nejčastěji přichází?
Nejčastěji k nám chodí děti, dospívající a jejich rodiče, když mají pocit, že jejich potomek do- spěl k závislosti na IT. Často stačí, že rodič u nás sám absolvuje několik sezení, aby byl kompetentní svému dítěti pomoci. Dozví se, jak s ním nejlépe komunikovat, jak nastavit hranice a pravidla a jak ho podpořit v hledání vlastního přístupu k online aktivitám. S dospělými klienty pak ře- šíme hlavně jejich deprese, úz- kosti, pocity bezradnosti nebo obavy vstoupit do dospělosti, pří- padně navázat dlouhodobý vztah.
LN: Všechny tyto problémy mají souvislost s nadměrným používáním digitálních technologií?
Ne vždy, ale často ano. Dnešní mladí lidé totiž mají díky tomu, že vyrůstají v online světě, hrají počítačové hry a sledují videa z celého světa, nadměrná očekávání. Domnívají se, že život bude jako dokonalá fantasy hra, že odměna a uspokojení přijdou hned, stejně jako když třeba začnou sledovat seriál na webu a nemusí čekat na další díl do příštího týdne, ale zhlédnou všechny díly najednou. Jenže takhle to v reálném životě nefunguje, tam musí vyvinout skutečné úsilí, aby něčeho dosáhli, na něco si počkat, zažít i neúspěch a oni to najednou ne- zvládnou. Mají strach vstoupit do skutečného života, který není tak odměňující, není tak snadný.
LN: Když se teenagerů ptáte, proč cítí potřebu být tak často online, co vám odpovídají?
Že potřebují komunikovat, být ve spojení, všechno sdílet, a to s kýmkoli na světě. Tahle potřeba je ostatně pro mladé lidi úplně přirozená. Sami ale zároveň vnímají, že je to zatěžuje. Cítí, že tlak na úspěch a nutnost být oblíbený, které jsou vyvolané aktivitou na sociálních sítích, jim zároveň vadí. Často přiznávají, že když už delší dobu sledují videa na YouTube nebo hrají online hru, mají pocit prázdnoty, jsou unavení a nic dalšího se jim vlastně nechce. Ale sami nevědí, jak se od toho odpoutat. Je to pochopitelné, i my dospělí se učíme zvládat stres celý život, natož děti.
Celý rozhovor si můžete přečíst zde
Zdroj: Lidové noviny, rubrika Akademie, 2.4. 2019